Malou "zahrádku" si dnes můžeme zřídit i na parapetu. Bylinky a microgreens můžeme takto pěstovat celoročně. Čerstvé výhonky lze získat jednoduše také klíčením - třeba čočky, fazolek mungo, řeřichy nebo hořčičných semínek.
Dalším vhodným prostorem mohou být například balkony či terasy. Na nich se dá při nedostatku místa pěstovat vertikálně popínavé rostliny (např. divoká rajčata, ačokču, cukety), vršit patra do polic, různě nádoby zavěšovat ve vzduchu nebo na zábradlí.
Se sousedy a sousedkami se lze domluvit na zvelebení a osázení vnitrobloku. O úrodu se pak můžete dělit, stejně jako o péči a údržbu. Navíc je to skvělý seznamovací a tmelící prvek. Díky tomu ožije i sousedství. Z bytů lze zahradu zásobovat kompostem, zapojit můžete děti i seniory.
Pěstovat (a někde i chovat drůbež nebo králíky) lze v komunitních zahradách. Často vznikají dočasně například na ještě nezastavěné ploše nebo v prolukách na městských pozemcích. Mají svá pravidla a někdy i hodně dlouhý čekací seznam. Komunitní zahradu můžete na vhodném místě i založit - důležitá je domluva s vlastníkem pozemku. Na založení a počáteční provoz můžete spustit online sbírku.
Pokud pěstování ve větším fandíte, ale nechcete nebo nemůžete vlastnit, mohou být řešení zahrádkářské kolonie. Zde si pozemek pronajmete a můžete začít. Někde najdete pozemek i s chatičkou.