Magdalena Vožická Jak přežít konec civilizace

S Magdalenou Vožickou jsme se potkaly jednoho říjnového večera 2015 v Akademii sobětačnosti, obě coby přednášející. Paní Magdalena byla přizvána jakožto autorka knihy Jak přežít konec civilizace, aby v rámci tematicky zaměřeného večera pohovořila o tom, jak skladovat potraviny. Pamatuji se, v ten večer se intenzivně probírala témata co bude když…když lidská civilizace, jak ji známe a jak v ní žijeme celý život z nějakého důvodu přestane fungovat, zmizí… stejně jako pro mladší ročníky zmizely znalosti a dovednosti, um a lehkost s jakou si ještě naše babičky a dědečkové, kteří se narodili mezi oběma světovými válkami, poradili se životem!

Každý, KAŽDÝ tehdy přece věděl, jak se zatápí v kamnech, jak správně zaopatřit zvířata, jak zapřáhnout koně do povozu, kdy sklidit brambory, proč slepice v zimě nesnáší, nebo jak uvařit mýdlo.

Magdalena Vožická nabízí pomocnou ruku všem, kdo takové věci neví. V rozšířeném, druhém vydání knihy, které vyšlo v prosinci 2020, nechybí podrobný popis všech zásadních oblastí života, včetně základní zdravotní péče, nezbytně nutné k přežití jednotlivce, pokud nastane výše zmíněný scénář.

Potřebujeme střechu nad hlavou, teplo, vodu a něco k jídlu. Udržet si zdraví, dokázat se postarat o obydlí, zvířata, zahradu…to jen pro začátek.

Průvodcem v knize je nám pan Jindřich, který důsledně připomíná, že teorie a praxe jsou dvě velmi rozdílné věci. Za nás všechny se již nyní lopotí a upozorňuje na mnohá úskalí soběstačného života. Budete-li číst pozorně, zjistíte že na problémy pan Jindřich naráží na každém kroku.
Čili:

O životě našich předků vím skutečně mnoho, ale jak se zbavit červotoče pomocí budíku, byla nová informace i pro mě. (Přece neočekáváte, že budete mít Lignofix v zásobě donekonečna?) Díky Magdaleno!

Nastane-li konec civilizace, všechny zábrany musí jít (a půjdou) stranou, to je upozornění pro ty, kterým se příčí řádky o lovu drobných zvířat, ptactva, nebo kočky domácí.

Na nepřátele, kteří vás budou chtít připravit o vaše těžce hájené pozice, můžete mít vždy nachystané biologické, velmi účinné zbraně (str. 69).

A také si můžete vyrobit vlastní provaz, nebo uvařit mýdlo podle návodu v knize.

Kontrolní otázka na závěr. Víte proč se o někom, kdo má na sobě mnoho vrstev oblečení říká „je nabalený jako pumpa“? Dává Vám to smysl? Pokud ne, je nejvyšší čas, abyste si knihu Magdaleny Vožické Jak přežít konec civilizace přečetli.

P.S. Pointu přísloví Vám prozradím. Před příchodem mrazů ( a že tehdy byly mrazy) se každá ruční pumpa na dvoře pěkně zabalila, či obalila svetry, starými kabáty, nebo pytli, aby náhodou nezamrzla, protože to by byl pro hospodářství pořádný malér.  Ono už bohatě stačilo, že se voda ručně pumpovala do kýblů a nosila do domu a také roznášela zvířatům. A zkuste si pak několik týdnů na provaze spouštět onen kýbl do studny, těžký, plný vody v ruce vytahovat nahoru a nosit dobytku, když jedno dospělé dobytče v zimě k senu vypije kolem padesáti litrů vody denně! To si pak tu pumpu sakra hlídáte.

Alena Gajdušková